Spolupráce s rodiči

Je pro nás důležitá spokojenost Vaše i Vašich dětí, a proto je součástí naší filozofie úzká spolupráce s rodinami dětí. Začíná již první schůzkou a přijetím do naší miniškolky. Rodiče nám poskytnou důležité informace a sdělí svoje představy o principu výchovy. Každý z pedagogů má pouze malou skupinku dětí, může jim plně věnovat individuální péči a tak i adaptace v novém prostředí probíhá pro Vaše dítě příjemně.

Otevřenost rodinám by se měla projevit vstřícnou atmosférou a také v možnosti zapojit se aktivně do života miniškolky Katka. Je pro nás velmi cenné slyšet Váš názor, nápad, ohlas na výchovu a budeme si vážit pokud se s námi o vše podělíte.

Náš rodinný přístup je založen také na bázi pořádání besídek, kde děti ukáží svým blízkým, co se naučily. Snažíme se, aby se naše miniškolka stala pro Vás a vaše dítě součástí Vaší rodiny.

 

Adaptace dítěte - jak si rychle a snadno zvyknout na miniškolku

Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.

Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu např. do kina láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout.

Veďte dítě k samostatnosti zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.

Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) – vyhněte se výhrůžkám typu „když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.

Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte ani narychlo nebo tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.

Dejte dítěti s sebou něco důvěrného z domova, nějakou maličkost, která by se dala schovat do kapsy – něco co se nerozbije a čeho případná ztráta by nebyla fatální. Ideální je třeba šáteček, kapesník s obrázkem apod.

Plňte své sliby – když řeknete, že přijdete po obědě, přijďte po obědě.

Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat strach a nejistotu rodičů. Platí, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit i dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčení o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.

Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě – pokud den ve školce proběhne v pohodě – chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.

Promluvte si s pedagogy  o možnostech postupné adaptace dítěte – s dítětem ze začátku můžete jít na chvilku do třídy, dítě může přijít jen na dvě hodiny apod.